Podzimní slunce

29. září 2014 v 21:09 | MissNeverFree |  Okamžiky
Člověk jde lesem a tiše se diví megalomanským záchvatům přírody. Jako by si chtěla něco dokázat, před zimou, před koncem...
Na dvoře nám roste půlmetrová pýchavka.
Málem jsem zakopla o užovku, co měla přes metr. Prý klidně mohla být stará jako já.
Podzimní slunce taví obrysy stromů a já si tak říkám, že bych si asi měla dojít na oční.

Řídím.
Přednost zprava. Mžourám proti sluníčku. Nic nejede.
"Pozor!"
Svodidla se blíží až moc rychle. Strhávám volant.
"Nic jsem neviděla..."

Na Smíchově nás chytá bouřka. Vystupujeme z auta a z chodníků stoupá pára. Je po dešti. Objímám člověka, kterému zítra zase budu říkat pane.

Ten starý pán, co mi vždy v autobuse jako odpověď na rozpačitý dobrý den pokládá všední otázky, dnes jen konstatuje: "Změnila ses..."

Chodím po ulicích, oči zavřené před záplavou zlaté a doufám, že vrazím do štěstí.
Ale v reálu spíš člověk zakopne o sebe sama a rozbije si ústa.

Dnyjsoupodivnězhuštěné.
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 30. září 2014 v 7:02 | Reagovat

Horší by bylo, kdybys opravdu vrazila do štěstí a ono řeklo: "Pardon, slibuju, že už se to nebude opakovat" :-). Moc pěkně a poeticky napsané.

2 annox annox | Web | 1. října 2014 v 20:10 | Reagovat

Zajímavé čtení, a hodně mě zaujal i tvůj design, je takový jednoduchý ale přitom krásný :)

3 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 4. října 2014 v 9:44 | Reagovat

[1]: Bych ho chytila a zavřela do sklepa. :-D I když mi něco říká, že tak jednoduché by to nebylo. :-D Děkuji.

[2]: To je tak, když někdo neumí s grafikou, žádné složitosti pak páchat nemůže... :-) Děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama