Vířivé odrazy

6. ledna 2015 v 20:09 | MissNeverFree |  Okamžiky
Celý den na vodních hladinách pozoruji drobné víry, malé spirálky, jednu vedle druhé.
Jedu autobusem na skauta. Kousek před polovinou cesty se projíždí rozlehlým lesem. Jako malá jsem si představovala, že zvlášť vysoké stromy na kraji mýtiny jsou králi lesa, a v tu chvíli se zdálo, že je kolem mě jakési cizí vědomí...
Motor autobusu vrčí. Koukám z okénka. Najednou je les jako z elfského jara, třpytky prachu tančí v paprscích slunce, vše je nadýchaně zelené a zlaté.
Dva údery srdce.
Les je zase zimně hnědošedý. Po pravé ruce se rozlévá rybník, nad kterým vždy při prvních mrazících tvoří sloupky páry mlžné sochy. Dnes tu mlha není.
Autobus vjíždí do zatáčky.
Na hladině jsou víry. Ve středu rybníka se stáčí kuželovitá propast. Charybdis. Spoustu menších okolo, jako trychtýřky mravkolevů v horkém písku u táborové jídelny. Jeden obrovský vodní vír visí ve vzduchu kolmo na hladinu. Okraje se prostě rozplývají do ničeho.
Střih. Běžím s klukama přes louku k tomu mělkému rybníku v lesích. Musím jim to ukázat, musíme být u toho, až se to stane.
Zpět v autobuse. Kolem mě se míhají stromy. Najednou mi dochází, že je něco špatně, světlo se nějak divně láme mezi jejich korunami.
Podél cesty, za několika stromy, stojí jeden vedle druhého zrcadlové jehlany.
Jen autobus se v nich neodráží.

Přistupuje On. Ví, že se něco děje, všichni to ví. Vypadáme jako blázni, že jedeme někam pryč, když nevíme, co bude za chvíli...
Chceš, abych se k tobě vrátila. Odmítám.
Pak váhám.
Jestli... jestli je tohle vážně apokalypsa, budeme spolu, až to skončí.

Mohou být mé sny počátečním stádiem šílenství?
Pokusy o analýzu a diagnózu mého stavu přijímám s otevřenou náručí. :-D
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 1:03 | Reagovat

Než kráčet vstříc apokalypse pěšky v sevřeném šiku, to už je lepší jet autobusem. Analyzovat nic nebudu a místo toho si přes internet rezervuju místenku :-).

2 Magdaléna Magdaléna | Web | 7. ledna 2015 v 10:38 | Reagovat

"A mně se zdálo, že jsi prostě odjela. S ním, někam pryč. Nic si neřekla. A pak jsi se vrátila a byla jsi vdaná."

3 Niky Niky | Web | 7. ledna 2015 v 12:41 | Reagovat

Opravdu krásně napsané 8-)

4 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 9. ledna 2015 v 17:34 | Reagovat

[1]: Já bych jela vlakem, ale koleje nám vytrhali dřív, než jsem se narodila. :(

[2]: Radši fantasmagorie než noční můry!! :-D

[3]: Děkuji. :)

5 stuprum stuprum | Web | 18. ledna 2015 v 19:10 | Reagovat

Sny jsou prostě výlevkou duše. :) Čím horší sen, tím líp pro duševní zdraví. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama