Summertime hapiness

18. července 2018 v 1:20
A tohle přesně jsem si slibovala od léta. Vyrazit bez batohu a bez hromady každodenních nezbytností, jen v šatech s trojúhelníkovými průstřihy v pase, kterými prosvítá holá kůže, a džínové bundě, co má pořádné kapsy.
Najít čajovnu, kde se zastavil čas, zout si boty, upíjet masalu, položit si hlavu na jeho stehno a nechat se hladit ve vlasech. Probírat turnaje, co proběhly v době, kdy jsem skoro ještě neuměla běhat a mluvit. Učit se dělat si ze sebe srandu. Proplétat si stokrát a tisíckrát prsty. Číst si články, zatímco on skypuje. Nechat se porazit v šachách. V pauze mezi dobrovolničením a dalším kolem soutěže vypadnout ven a krást švestky přes plot. Nechat si stoupat víno do hlavy. Soutěžit proti sobě nebo společně vymýšlet casy u stolku v kavárně. Představit se navzájem kamarádům. Plánovat, jak se odstěhujeme do Číny. A dlouze se loučit před domem.
Máme se rádi. Přesný opak "není to tak, jak to vypadá". Je to přesně a dokonale tak, jak to vypadá. Nic netajíme. Nic víc v tom není. Nic víc než objímání a držení se za ruce a letmé pusy na rozloučenou. Malá veřejná rebelie proti společenským konvencím.

Jenže... Nejsme jen my dva a naše malá šťastná bublina. Jsem také já a můj muž, který je v tom dokonalém létu místy navíc.
 


Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. července 2018 v 0:34 | Reagovat

Každé dokonalé štěstí má svoje "jenže". Ale Čína je naštěstí velká :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama